Jílovitá břidlice vznikla zkameněním původně měkkých usazenin mořského dna starohorního moře. Sáhnete-li si na ní, dotýkáte se zkamenělého materiálu přímo z mořského dna.
Zkameněliny v této břidlici ale ještě neuvidíte - na to je příliš stará.
Pohmatem břidlice můžete sami poznat, zdali bylo moře mělké nebo hluboké.
V mělkých mořích u pobřeží se obvykle vyskytuje hrubší písek, ale v hlubších částech moří dále od pevniny se pomalu usazuje již jemné bahno.
Můžete si v podstatě sáhnout na dno velmi starého moře - sáhněte si na jižní (směrem k vratům) dolní bok velkého bloku břidlice.
Cítíte při pohmatu hrubý písek nebo je břidlice hladká jako jemné bahno?
Jílovitá břidlice je hladká - jedná se o zkamenělé bahno. Moře tedy bylo hluboké. Dokonce se jednalo o oceánské dno s hloubkou 1-2 kilometry.
Představte si tedy širý hluboký oceán: