Chumavský slepenec
Najděte chumavský slepenec. Tyto slepence vznikaly ve spodním kambriu. Pozorně si jej prohlédněte - vidíte co obsahuje?
Má v sobě další více či méně zaoblené kamínky - dalo by se možná říci oblázky. Tento kámen určitě nepochází z hlubokého moře, kde se na dně usazuje jen jemné bahno, jako jste si mohli sáhnout u starohorní jílovité břidlice.
Tyto slepence vznikaly v potocích nebo říčkách (ostatně, kde jinde byste dnes v našem okolí hledali oblázky).
Na počátku prvohor se tedy muselo stát něco velmi dramatického, že dřívější starohorní moře hluboké snad až 2 kilometry zaniklo a oblast se stala souší, po které proudila tekoucí voda, která omílala kameny do podoby oblázků.
Víte, co se stalo? Už jsme se zmínili díky čemu může zaniknout moře. Díky srážce kontinentů!
Chumavský slepenec je tedy jedním z dokladů srážky pradávných světadílů na přelomu starohor a prvohor, při které zanikl starohorní oceán a vzniklo pohoří. Z tohoto pohoří stékaly do údolí potoky a říčky a právě zkameněním usazenin těchto vodních toků vznikl chumavský slepenec.
Kamínky, které vidíte ve slepenci pochází právě z vysokého pradávného pohoří. Ty, které jsou více zaoblené, unášel vodní tok na větší vzdálenost, ty méně zaoblené kamínky jsou původem z nějaké bližší hory.
Představte si tedy vysoké pohoří, které je rychle erodováno a ze kterého do údolí stékají potůčky či říčky.
