Jak je ale vůbec možné, že v našem okolí najdeme pozůstatky hned několika pradávných moří?
A jak je možné, že mořské usazeniny i zkameněliny najdeme i vysoko v okolních kopcích několik stovek metrů nad hladinou moře?
Vše souvisí s pohybem kontinentů - deskovou tektonikou. Její základ bychom si měli vysvětlit pro pochopení vývoje našeho regionu:
Opravdu velkou roli hrají pohyby kontinentů (desková tektonika). Pohyb je sice pro člověka pomalý - není vidět, ale právě díky němu můžeme v našem okolí (i v okolních kopcích) sbírat zkameněliny mořských organismů.
Nová moře mohou vznikat tím, že se rozdělí nějaký světadíl a vznikne nové moře. Na jeho dně pak vznikají usazeniny.
Když se nějaké světadíly zase srazí, tak moře, které bylo mezi nimi, zaniká. Zkamenělé usazeniny i se zkamenělinami ze dna zanikajícího moře jsou ale srážkou vyzdvihovány nahoru a vznikají pásemná pohoří, která kopírují místa srážek. Tomuto procesu se říká vrásnění.
Tak třeba i dnešní Alpy nebo Himaláje označují místa, kde dříve bývala moře, která také zanikla právě při srážkách kontinentů díky deskové tektonice.
Kontinenty se pohybují neustále, a proto se celá Země pomalu, ale jistě mění. Některé kontinenty se rozdělují, jiné se zase sráží. Proto můžeme najít v našem okolí pozůstatky hned několika pradávných moří, které postupně vznikaly a zase zanikaly.
Díky pohybu kontinentů se však tato moře před stovkami milionů let nacházela úplně jinde, než je naše dnešní poloha - na jižní polokouli. Všechny kameny, které v expozici vidíte, proto vznikaly na jižní polokouli a teprve následným pohybem světadílů a jejich srážením se stali součástí Evropy.
Podívejte se na videozáznam laboratorně simulované srážky světadílů doprovázené vznikem pohoří. Sledujte také, jak je nakonec zeleně označený materiál původem z oceánského dna vyzdvižen do části nově vzniklého pohoří:
Odkaz na video: https://youtu.be/d9bKXY0OMxc?t=1m18s